Libby Lomaxová překonala svůj strach z matky a sestry a postavila se na vlastní nohy - a ne jako herečka. Poté, co jí uprostřed hurikánu v Miami opustil její slavný herec Dillon O'Hara, to s ní jde ale od desíti k pěti. Její nejlepší kamarádka si za ní nejspíš našla náhradu v podobě super-kočky Tashy, která se dokonce líbí i jejímu nejlepšímu příteli Ollymu. A vše se ještě zhorší, když se její sestra dostane do protialkoholní léčebny - kde shodou okolností pobývá i Dillon. Tohle nemůže dopadnout dobře...

Minulý rok jsem psala recenzi na první díl a byla jsem z něho tak moc nadšená, že to ani slovy nedokážu vyjádřit! Nemějte mi to za zlé, ale přestože mám knížky od Ikaru ohromně ráda, nikdy bych si nemyslela, že by se mohla některá z nich zařadit mezi ty nejoblíbenější. Nicméně přesně toto se stalo u této série - a když jsem se dozvěděla, že bude druhý díl? Bylo jasné, že ho musím mít doma!

Obálky z této série mám moc ráda - nepatří sice k mým oblíbeným, ale jsou povedené, jednoduché a ponechané v originálním znění. Přestože se mé sestře, které jsem knížky ukazovala, líbil více první díl, mě se líbí více druhý, tedy ten růžový. Nevím, čím to je, protože pokud mě sledujete pravidelněji, víte, že já na tu růžovou moc nejsem - v šatníku nemám téměř jediný kousek, který bych měla v tomto odstínu. Možná to, že se mi díl po grafické stránce tak líbí, nemá ani tak co dělat s barvou, jako spíš s tím, že já prostě miluju Marilyn Monroe. A to hlavně ve filmu Někdo to rád horké. Pokud jste to neviděli, musíte to určitě v nejbližší době rychle napravit!

O knihách od Hollidayové teď mluvím v jednom kuse. Je to z toho důvodu, že knížky nejsou populární tak, jak by rozhodně být měly a uvažuje se nad tím, že třetí díl se vůbec překládat nebude - a to se nesmí stát! Pokud můj blog čtete častěji a nejste tu poprvé, neuniklo vám, že ve svých recenzích jsem opravdu velmi upřímná. Z čehož plyne, že kdyby tato kniha a tato série byla špatná, nebudu o ní mluvit takhle pozitivně a s takovým nadšením. Proto bych vás chtěla požádat, pokud vás knížka jenom trošičku zaujala, kupte si jí. Opravdu nebudete litovat - a pokud jste studentem stejně jako já, bude se vám knížka líbit o to víc! Je to milá oddychovka a nemá kapitoly rozvleklé na padesát stránek, takže jí klidně můžete číst v autobuse cestou ze školy.

Příběh má hlavu a patu a nebudete nad dějem kroutit hlavou ve smyslu: „To se totiž určitě může někomu stát.“ Řekla bych, že se s hlavní hrdinkou naopak ztotožníte tak moc, že se s ní nebudete chtít rozloučit. Já jsem ku příkladu brečela u poslední kapitoly, když si Libby uvědomila něco převratného. Bylo mi tak líto, že jí to nedošlo dřív a že knížka už končí, že jsem se prostě rozbrečela.

Za mě mohu říct, že se mi knížky líbí možná i více jak knížky o Bridget Jonesové. Odteď tyto knížky budu doporučovat úplně všem; ať už půjde o spolužáky, nebo o lidi na ulici a v metru. Protože já vám říkám, že docílím toho, aby se ten třetí díl vydal a na tomto blogu za rok vyšla recenze na závěrečný díl!

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Knižní klub & Ikar.

Recenzi na první díl si můžete přečíst na TOMTO ODKAZU.

10*/10*

(už jsem si opravdu dlouho neřekla o špatnou knížku... chtělo by to nějakou hodně negativní recenzi.)